Nahlédnutí do zákulisí Pragulicu

Jelikož se nás často ptáte na pozadí práce s lidmi bez domova a také nám od vás chodí různé zpětné vazby – jak pozitivní, tak občas i negativní, rozhodli jsme se pro vás udělat takové malé nahlédnutí do zákulisí Pragulicu.

Pragulic je sociální podnik, který umožňuje zájemcům z řad veřejnosti poznat a zažít svět lidí bez domova, a tím mění zažité stereotypy týkající se oblasti bezdomovectví. Založila ho v roce 2012 Tereza Jurečková se svými kolegy z školy.

Během těchto let se v Pragulicu podařilo:

• Uspořádat více než 6 000 prohlídek Prahou s našimi průvodci.
• Na našich prohlídkách již bylo více než 100 000 zákazníků.
• Ukazovat lidem jinou tvář Prahy.
• Zprostředkovat, co se životem člověka mohou udělat drogy a alkohol.
• Provedli jsme již mnoho škol a dětských domovů.
• Daří se nám bourat předsudky o bezdomovectví.
• Podařilo se vytáhnout Ivanku po 37 zimách na ulici a alkoholové závislosti zpět do života, kdy již bydlí a má od nás pravidelnou práci a režim a zbavila se závislosti.
• Zabezpečit bydlení a práci Karimovi.
• Pomoct z drogové závislosti Romanovi, dát mu pravidelnou práci a kontakt s lidmi.
• Pomoct Petrovi s těžkou závislostí na drogách, dát mu možnost začít nový život, aktuálně je již se svou partnerkou v sociálním bydlení a oba pracují pro Pragulic.
• A podat pomocnou ruku na cestě z ulice i dalším více než 50 lidem bez domova, které jsme zaměstnali, i když někteří z nich už nejsou mezi námi.
• A mnoho dalších aktivit

Nicméně, i když to zní vše krásně, je to práce, kde se neustále střídá víra, nadšení, zklamání a totální zmar. O aktuální skupinu 6 průvodců se stará především čtyřčlenný tým, který zabezpečuje hlavní chod Pragulicu. A co je jejich denní chleba?

• Průvodce volá v 7 ráno, pak 7:10, pak v 7:20 a třeba ještě 5x potom, a často každému z týmu (pro jistotu) a většinou chce oznámit, co během dne dělal, co někde četl na Facebooku, jak se vyvíjí COVID či že si pořídil nového zvířecího mazlíčka.
• Je domluvený rozhovor v rádiu s průvodcem, ale během dne vám volá, že nemůže dorazit, protože ho kvůli dluhu chce někdo podřezat a potřebuje rychle 2000 Kč. Řešíme, která z kolegyň mu je může rychle přinést.
• Náš nejméně citově odolný článek týmu si už několikrát řekl, že peníze už znovu nepůjčí, ale pak zase podlehne – průvodce potřebuje na jídlo, potřebuje něco zaplatit atd. atd. určitě vrátí – nevrátí – a už v tom lítá za pár tisíc.
• Průvodce dostane od fanynky Pragulicu telefon, který si tak přál (úplně nový smart phone). Během 4 dnů ho nemá, a i když nám tvrdí, že mu ho ukradli jako už asi 3 telefony předtím, které mu dal Pragulic, tak asi všichni tušíme, že to tak nebude.
• Všichni průvodci si musí zařídit průkazku průvodce, na kterou je zapotřebí fotografie. Kolegyně vše připraví, ale jeden z průvodců nemá peníze na foto. Obdrží 100 Kč, peníze nikde, foto nikde, průvodce nikde, takže photoshop a řešíme po vlastní linii. Mimochodem průkazku si stále nevyzvedl přes x apelů a samozřejmě provází bez ní.
• Jelikož máme úžasné a štědré podporovatele Pragulicu, měli jsme možnost pořídit lítačku všem průvodcům, kteří ji potřebují. Většina je nadšená a vděčná, ale jeden z nich nám řekl, že ji nepotřebuje, že nejezdí tak často, takže může klidně jezdit „načerno“. Nicméně ještě týden předtím mluvil zasněně o tom, jak chce z ulice, jak chce zaplatit dluhy, ale jak mu to stále nejde a jak je to těžké.
• Průvodce vám skoro ze dne na den oznámí, že dostal nabídku ve Švýcarsku a odjíždí. Když na místě zjistí, že po něm chtějí dealovat drogy a ne slibovanou práci v kanceláři, platíte za něj lístek na autobus, na který už samozřejmě nemá.
• Po xté zajišťujete průvodci ubytovnu, protože už ho vyrazili snad ze všech ubytoven v Praze za jeho chování a ve výsledku ani neřekne děkuji, spíše si vyslechnete řadu dalších výčitek a negací a ve finále vám vyčte i to, že za něj platíte léky.
• Občas se vám prostě jen tak poperou na vrátnici Pragulicu.
• Pomíjíme běžné situace, kdy nikdy nevíte na 100 %, že průvodce dorazí na prohlídku.
• V jakém stavu dorazí na prohlídku.
• Že když začnete pracovat v Pragulicu, pořídíte si takovou mateřskou školku, kde se děti navzájem pomlouvají, intrikují, citově vydírají, když jim podáte prst, rádi by celou ruku a někteří ani neumí říct děkuji, a ještě vám vyčtou, že bylo možné udělat více.

Ano, jsou dny, kde se na to všichni chceme vykašlat, kdy cítíte, že jste psycholog amatér a rodič v jednom. Cítíte naprostý pocit zmaru a že změna není možná.  Cítíte, jak tvrdnete, protože jinak by vás ta práce sežrala zaživa a občas si připadáte emočně totálně vyčerpaní. Ale pak jsou tady i ta ale…..

• Je to neskutečná škola pro každého z našeho týmu. Každý se tu učí něco jiného – jak říkat ne, jak vyjít z komfortní zóny, z čeho se neposrat a všem nám to piluje černý humor k dokonalosti.
• Průvodci nám často zrcadlí naše nezpracovaná témata a my máme prostor si také něco vyřešit.
• Vidět je v akci, když vypráví lidem své příběhy, jak je to baví a jak si na tu malou chvíli připadají důležití a že je pro ně na slunci opět místo, to je opravdu k nezaplacení.
• Stejně tak tváře lidí, kteří je poslouchají, kterým pomohou pochopit složitá témata, zbořit předsudky, pomoci s různými strachy či je motivovat, že i přes nepřízeň osudu se něco změnit dá, když se chce.
• Kromě toho, že nás dokáží vytočit doběla, je s nimi i velká sranda a někdy z nich padají neskutečná životní moudra a příběhy. Někteří mají také velký přehled, takže se dozvíte spoustu zajímavostí z různých oblastí.
• Naučí vás pomáhat bez očekávání, protože po velkých očekáváních přicházejí často velká zklamání, což v Pragulicu platí jednou tolik.
• Když už si myslíte, že se něco posouvá, že někdo pokročil na cestě do „normálního života“, velmi často přijde pád a vy zkoušíte dávat další a další šance a je těžké najít míru, kdy to ještě smysl má a kdy už ne.

Má to tedy vlastně celé smysl? I přesto všechno si stále myslíme, že má. Nikdo z týmu nezažil to, co naši průvodci, takže se nám těžko chápou jejich myšlenkové pochody, proč dělají to, co dělají, proč lžou, proč si vymýšlí a mnoho dalších. Ale ruku na srdce, my nevíme, jaké to je bojovat o život na ulici a co to ve vás zanechá. Vidíme, že u někoho ta změna možná je, pro někoho to bude boj na celý život a někdo prostě bohužel nemá šanci tuto pouliční hru vyhrát. A ať už se stane jakákoliv z těchto variant, my se budeme snažit nabízet pomocnou ruku, ale stejně tak víme, že tato mise nemívá často šťastný konec.

Pokud by vás zajímalo cokoliv z naší práce, neváhejte se nás zeptat na našich sociálních sítích – Facebooku či Instagramu či nás kontaktujte na email pragulic@pragulic.cz

Děkujeme za Vaši přízeň

Praguličí parta