Pragulic se snaží veřejnosti umožnit nahlédnutí do života lidí bez domova, drogově závislých a lidí na okraji společnosti. Často si myslíme, že se nás to netýká, ale pak můžeme být dost překvapeni, že se tito lidé potýkali se stejnými problémy jako my, jen neměli sílu nebo prostředky se situací naložit jinak. Může vás překvapit, že je hranice mezi těmito světy dost tenká. Bohužel, cesta zpět je často dost těžká.

pravda – autenticita – upřímnost – férový přístup – osobní zodpovědnost – flexibilita – integrita – hravost

Pragulic je sociální podnik. Svou činností přispívá k řešení společenského problému a zároveň se snaží hledat inovativní a udržitelné cesty k jeho řešení. 

Průvodci by měli na prohlídky chodit včas. Během prohlídky by měli vyprávět o svém životním příběhu. O zážitcích, které jim jsou nepříjemné nebo nějak těžké, nemusí mluvit.

V  současné době se nám průvodci musí ozvat sami. Potřebujeme od nich vidět, že mají zájem a že jsou schopni a ochotni vyvinout nějakou aktivitu. Mohou se ozvat emailem nebo telefonem. Začneme s nimi vést rozhovor, proč chtějí provázet a jaká je jejich představa. Na první schůzce probereme jejich životní příběh a začneme vymýšlet, která místa v Praze by se mohla pojit k jejich životnímu příběhu a kolem kterých bychom mohli postavit prohlídku. Snažíme se je podporovat, ale ne úplně je vést za ruku. Proto, aby člověk bez domova u nás mohl provázet, potřebujeme, aby byl schopen komunikovat, odpovídat na zprávy, telefonáty alespoň do 24 hodin, schopni dodržet  slovo a chodit na prohlídky včas.

Z důvodu ochrany osobních údajů a soukromí našich průvodců, jak to vyžadují právní předpisy (např. zákoník práce a GDPR), nemůžeme sdělovat konkrétní informace o jejich příjmech. Kromě finanční podpory, kterou našim průvodcům poskytujeme, je součástí naší spolupráce také celá řada dalších benefitů a podpůrných programů. Naši průvodci dostávají například:

Možnost si přivydělat prostřednictvím dýšek od zákazníků.

Podporu v oblasti bydlení, zajištění základních životních potřeb a zázemí.

Vybavení, jako jsou mobilní telefony, cestovní permanentky na dopravu a další praktické věci.

Stravování, ošacení a další materiální podporu.

Pomoc se zařizováním nové práce či hledáním dalších možností pro osobní rozvoj.

Terapeutická sezení a odbornou pomoc pro lepší zvládání náročných situací.

Naším hlavním cílem je nejen poskytovat průvodcům stabilitu a podporu v jejich životní situaci, ale také jim pomoci postupně přejít k větší soběstačnosti a životní spokojenosti.

Všichni naši průvodci mají možnost mít od nás roční kupón na MHD. Máme zájem, aby se jim neprohluboval dluh dalšími pokutami. Chceme ale po průvodcích, aby se nechali vyfotit, pak jim pomůžeme vyplnit formulář a uděláme platbu. Někteří průvodci nejsou ochotni pořídit si fotografii na lítačku a ne všichni tento benefit chtějí. Jeden náš průvodce tvrdí, že lítačku nechce, protože to je jeho “image”… být bez lítačky.

V kanceláři Pragulicu se snažíme udržovat šatník. Čas od času se nám někdo ozve, jestli bychom předali oblečení potřebným. Našim průvodcům se snažíme pak oblečení rozdat. Někdy se nás zeptají sami, jestli třeba nemáme nějaké oblečení. Ale hlavně v den výplat se jich kolegyně, která vyplácí výplaty, pokaždé ptá, jestli potřebují nějaké oblečení.

To samé je s potravinami a krmením pro psy. Čas od času někdo daruje konzervy nebo jiné trvanlivé jídlo. Snažíme se ho všem průvodcům rozdat, pokud mají zájem.

Nebo jiné sponzorské dary. Například nám T-mobile daroval staré, ale nepoužité telefony. Rozdali jsme je průvodcům a do 2 měsíců nikdo z nich ten telefon neměl. Buď jim telefon někdo ukradl, někde ho rozbili nebo prodali. Když jsme po letech telefony dostali znovu, snažíme se telefon dát jen tomu, kdo o něj projeví zájem a kdo ho opravdu potřebuje.

Často jsou benefity a pomoc našim průvodcům individuální podle situace a potřeb každého průvodce. Třeba Václav měl nemocného psa (Václavův dlouholetý nejlepší přítel) a na veterině by musel zaplatit velkou částku. Účet jsme zaplatili z peněz, které jste nám poslali na Darujme.cz. Nebo Karlovi, když přišel o bydlení v karavanu, snažili jsme se mu sehnat místo v ubytovně. Karel má HIV a sehnali jsme místo v azylovém domě pro muže s HIV. Karel do ubytovny nešel ani dočasně, protože by tam nemohl bydlet jeho přítel.

Průvodcům v praxi pomáháme se vším, co potřebují vyřešit. Romanovi občas posíláme balíčky do basy, za Karimem chodíme s výslužkou do nemocnice na infekční oddělení, Ladě přispíváme na kolenní gely. Občas je potřeba je registrovat k nějakému úkonu na státní úřad, i to za ně vyřídíme. Také fungujeme jako mamka či taťka na telefonu, protože mnozí z průvodců si jednoduše nemají s kým “pokecat” a sdělit dojmy, které je potkaly či co je trápí. Tyto telefonáty obvykle zaberou hodně času a přijdou v tu nejméně vyhovující dobu. 🙂